Hodní lidé a karma existují

Ale jen někdy. :)

Říká se, že hodní lidé jsou jen v pohádkách. Dobře, neříká se to, ale já osobně je vídám zřídka. A o karmě, o té se říká, že je svině a nemůžu nesouhlasit. Ale dneska se mi stala taková zajímavá příhoda, že se o ni s vámi prostě musím podělit.
Šla jsem si pro šalinkartu (mám pocit, že se tomu v Praze říká tramvajenka), ale neměla jsem fotku, tak jsem se šla ještě vyfotit. A když jdu zpátky s fotkama v ruce, vidím slepého pána, jak stojí a asi přemýšlí. Tak jsem se ho zeptala, jestli nepotřebuje pomoct. Říkal, že se potřebuje dostat na schody, kterými se dostane na ulici Pellicova. Říkala jsem si, že udělám dobrý skutek, a tak jsem ho dovedla na schody a šla jsem si pro šalinkartu. Vesele jsem si vykračovala s dobrým pocitem z odvedeného dobrého skutku.
 Paní v dopravním podniku byla 'velice příjemná'. Pak přišlo na řadu placení. Z paní vypadla částka 305 Kč. Samozřejmě jsem měla u sebe jenom 300. Mamka mi totiž řekla, že měsíční šalinkarta stojí 275, to je sice pravda, ale jelikož mi vyměňovali oba kupóny, tak to stálo o 30 Kč víc. A já jsem tam stála a ta 'milá' paní mi říká, co teď budu jako dělat, já jsem samozřejmě nevěděla. A tak se mě ta 'velice příjemná' zaměstnankyně Dopravního podniku města Brna zeptala, jestli jí těch pět korun donesu, já jsem jí to odkývala, ale ona začala s tím, jestli se na to nevykašlu, a že se na to určitě vykašlu. Měla jsem jí chuť říct, že jestli si myslí, že jí to nedonesu, tak ať se příště neptá, jestli jí to donesu, ale nechtěla jsem být zlá, přece jenom to byla moje chyba. A v tu chvíli, kdy do mě hustila to, že jí ty peníze rozhodně nedonesu, karma zařídila, aby přišel někdo, kdo to za mě zaplatí. A tímto děkuji neznámému chlapíkovi, že za mě těch 5 Kč zaplatil.
 Takže závěr tohoto celého příběhu je, že každý kdo dělá ať už sebemenší dobré skutky, je po právu odměněn. A že dobří lidé mezi námi ještě jsou. :)