Mám pocit, že se nápady berou v hlavě, ale přímo o tomhle jsem nechtěla mluvit. Chtěla jsem mluvit (psát) o tom, jak mě některé věci inspirují k napsání příspěvku. Někdy jen tak jedu do školy nebo ze školy, něco uvidím a to mě inspiruje. Nebo si přečtu nějaký článek někde na internetu nebo mě prostě nápad cvrnkne do nosu. Ale většina nápadů mě napadá v posteli, když usínám. A nikdy nevím kam to
psát, tak to píšu na stěnu (samozřejmě tužkou, aby se to dalo smazat).
Ale nepíšu si tam jenom nápady, píšu si tam třeba názvy písniček, které
si potom hledám. Já si je totiž nemůžu hledat hned, protože na většinu
písniček přijdu ze streamů od Petra Lexy (Hoggyho). Ale co nesnáším je, když mám nějakej skvělej nápad a než si ho zapíšu, tak ho zapomenu. To mám chuť vraždit (neberte vážně všechno, co píšu :D). Některé dny mám strašnou chuť psát, ale nemám o čem a je kravina psát, když nemáš o čem, že?
Taky mě napadá téma kopírování. I když je kopírování a inspirace něco trochu jiného, lidé (hlavně mladší generace) tyto věci zaměňují. Nebo spíš všemu co se něčemu podobá je kopírování a inspirace nemá v tomhle světě místo. Nebo mi to tak alespoň přijde. Jaký máte na tohle téma názor vy?
 |
| Tohle je moje stěna u postele. Ten dlouhej text je z filmu Alenka v říši divů, kterej mimochodem miluju. |
|
|
Žádné komentáře:
Okomentovat